www.irskyvlkodav.com
2. týden života štěňátek našeho vrhu E
vypráví slečna Růžová ...
První týden jsme si zvykli, že jsme na světě, že je tady vzduch a maminčina vůně a taky vůně Madlenky a Petra a vůně mlíčka ….Ale druhý týden - Joj, to začaly změny, už jsme se jen tak neplazili, ale osmý den už někteří z nás začali zkoušet krůčky a že to byla švanda, chvíli padali na nos a chvíli na zadek. No, ne že bych z toho moc viděla, protože jsem byla zatím slepá, ale od desátého dne, by o tom mohla vyprávět ségra, slečna Růžová, takže jí předávám slovo.



Desátý den se mi začaly rozlepovat očíčka, zatím teda nic moc vidění, ale lepšilo se to (Páníčkové prý vidí všechno v barvách! Ale zase prý nic moc nečmuchají a s tím sluchem to je taky bída...). Tak jsem viděla, jak jsme všichni nemotorní a kolik nás vlastně je. Já je ale všechny stejně nelíp poznám po čichu! Po mě to začli zkoušet i ostatní bráchové a ségry. Nejdřív jenom na škvírku ale pak už pěkně valili oči. Jenom pan tmavomodrý si dal načas, že prej se na to tady nemůže koukat, tudíž začal trochu vidět, to co mi už dávno, až na konci týdne. Nakonec se bál, že něco proměškal, takže nás všechny rychle dohonil.

Tenhle týden nás taky poprvé odčervili a teda řeknu Vám, byl to hnus, strčili nám do pusy prst, což o to, tem mi žužláme rádi, ale bylo na něm něco divného, rozpatlali nám to po tlamičce a my ne a ne to vyplivnout, ale zvládli jsme to a ani jsme neměli průjem.

To mě přivádí na další novinku, už jsme taky nepotřebovali maminku na čůrání a kakání, takže koncem týdne už měli páníci hodně co uklízet. My se ale časem polepšíme, máme tady na to zahradu :-). Těšte se na pokračování přístě, je s námi čím dál víc legrace!